LODĚ RUSKO JAPONSKÉ VÁLKY 1904–1905 – I. DÍL: RUSKO

LODĚ RUSKO JAPONSKÉ VÁLKY 1904–1905 – I. DÍL: RUSKO

Namísto toho, aby byla zapomínána, se zájem o rusko-japonskou válku (1904–1905) mezi českými příznivci vojensko-námořní historie zvyšuje. Ano, lze to pochopit – byla zajímavá a pro politický vývoj na Dalekém Východě do r. 1941 i významná… Leckteří čtenáři obeznalí s  knihami o rusko-japonské válce, které u nás vyšly (Klecandovy opusy, Thiessova „Tragédie u Cušimy“, Štěpanovův beletristický „Port Artur“, Jelínkův třídílný „Port Artur 1904–1905“, „Cušima“ Novikova-Priboje a „Cušima“ Kovaříka), proto začali pátrat po bližších literárních či publicistických pohledech na tuto tématiku, mnohé zaujaly i lodě, jež se účastnily bojů na Žlutém moři a Japonském moři či hynuly v oblasti Korejského průlivu potažmo ostrova Cušima. Právě těmto zvídavým přátelům nabízíme soubor pojednání o jednotlivých lodích, jež se rusko-japonské války aktivně účastnily. První část knihy obsahuje vylíčení obecného rámce výstavby ruských válečných lodí před vznikem rusko-japonské války s odkazem na strategické plány Petrohradu, následují kapitoly „Kategorizace ruského loďstva“, „Taktika ruského válečného loďstva“, „Služba v ruském válečném námořnictvu“, „Námořní vojenské školy“ a „Struktura administrativy ruského válečného námořnictva“ (vesměs jde o doplněné kapitoly, původně otištěné v třídílném díle „Port Artur 1904-1905“). Hlavní částí knihy jsou podrobné popisy ruských válečných lodí, takže si následně, v části věnované lodím ruské I. Tichooceánské eskadry, můžete přečíst řadu podrobností o legendárních obrněncích typu POLTAVA (POLTAVA, PETROPAVLOVSK, SEVASTOPOL) a typu PERESVĚT (PERESVĚT, POBĚDA), o RETVIZANU i CESAREVIČI, věnujeme se také pancéřovým křižníkům (věhlasným ROSSIJA, GROMOBOJ, RJURIK, BAJAN), chráněným křižníkům (NOVIK, ASKOLD. BOJARIN, BOGATYR…), nechráněným křižníkům (DŽIGIT, RAZBOJNIK, ZABIJAKA), minonoscům (ALEUT, AMUR, JENISEJ) a torpédoborcům včetně např. oslavovaných lodí STĚREGUŠČIJ a STRAŠNYJ, následuje vyprávění o torpédovkách, dělových člunech (SIVUČ, BOBR, MANDŽUR, KOREJEC, OTVAŽNYJ, GREMJAČIJ, GILJAK), pomocných křižnících. Jsou tu i obsáhlé odstavce věnované parníkům Společnosti Východočínské dráhy a Dobrovolného loďstva (včetně statě o tomto rejdařství). Poté přecházíme k jednotkám II. Tichooceánské eskadry. Ta, jak většina Čtenářů ví, se začala sestavovat na jaře 1904, aby posílila ruskou dálněvýchodní eskadru (pak označenou jako I. Tichooceánská), s níž měla po spojení vytvořit Tichooceánské loďstvo. To mělo zajistit Rusku námořní převahu nad Japonskem a převzít kontrolu nad vojenskými přepravními liniemi mezi Zemí vycházejícího slunce a Koreou, kam Japonci zpočátku směřovali své hlavní armádní transporty… Prostřednictvím těchto stránek má tedy Čtenář možnost seznámit se opět do vítaných podrobností i s jednotlivými loděmi II. Tichooceánské: bitevním obrněnci (SUVOROV, BORODINO, ALEXANDR III, OREL…), loděmi pobřežní obrany (SENJAVIN, UŠAKOV, APRAXIN) a pancéřovými křižníky (NACHIMOV, SISOJ, DONSKOJ…), a naše obšírné vyprávění o ruských lodích, které se v II. Tichooceánské účastnily rusko-japonské války v l. 1904–1905, uzavřeme pojednáním o chráněných a nechráněných křižnících (OLEG, AURORA, ŽEMČUG, IZUMRUD, SVĚTLANA, ALMAZ, pomocném křižníku (URAL), torpédoborcích (v eskadře jich bylo osm) a dopravních lodích. Vše je samozřejmě doplněno podrobnými technickými údaji, kariérními výčty, fotografiemi a technickými plánky, takže čtenář pátrající po nejmenších podrobnostech, bude určitě spokojen. Publikace má 212 stran A4 ve formátu .pdf / cena 220 Kč