V OTTOVĚ SLOVNÍKU NAUČNÉM

Obrovské dílo vycházející koncem 19. a 20. století v 28 těžkých dílech je ozdobou každé knihovny a čte se v něm s požitkem a v mnoha případech se lze dozvědět, co se už jinde nedočteme. Ale! U hesla „Skrydlov Nikolaj Ilarionovič“ (měl být velitelem Tichooceánského loďstva) na straně 316 dílu XXIII lze v závěru výkladu hesla dohledat, že PETROPAVLOVSK byl před Port Arturem zničen 12. dubna 1904 (bylo to 13. dubna), ale více matoucí je toto sdělení: „Skrydlov v čele loďstva z Vladivostoku porazil v červnu 1904 u ostrova Cušimy ve slávné bitvě námořní loďstvo japanské, jež tím utrpělo velké ztráty na mužstvu a materiálu.“ Nutno dodat, že to nebyla bitva (natož formátu cušimské hekatomby koncem května 1905, jak by se zdálo), že vladivostocké křižníky a torpédovky tehdy nevedl Skrydlov, nýbrž Bezobrazov a že těmi velkými ztrátami bylo potopení dvou parníků s vojskem (okolo 2400 pěšáků a dělostřelců), železničním a radistickým materiálem, hlavně však 18 obléhacích houfnic ráže 280 mm. Ano, to byla pro Japonce těžká ztráta, navíc Japonci museli od průlivů mezi japonskými ostrovy stáhnout a nalodit jiné houfnice Krupp-Ósaka, což o asi měsíc oddálilo drtivé ostřelování ruských opevnění okolo Port Arturu, přístavu a bezmocných lodí 1. Tichooceánské eskadry marně se skrývající na rejdě přístavu základny.

(Na snímku v záhlaví: ruský GROMOMOJ, jehož základnou byl od podzimu 1903 Vladivostok, později se vrátil na Balt.)