TAKHLE TO ZAČALO

V l. 2010 a 2011 vydává třebíčské nakladatelství AKCENT moji třídílnou knihu „Port Artur 1904-1905“. Každá část díla je logicky a chronologicky poskládná myriáda faktů o existenci, dobývání a obraně této námořní základny za rusko-japonské války, vedené o nadvládu nad Koreou a koneckonců o postavení hegemona Dálného východu. Původně jsem na knize pracoval s Bohuslavem Tesárkem, ba měli jsme záměr vnést do díla i vyprávění o pozemních bojích v oblasti mandžuského Mukdenu a o námořní bitvě u Cušimy. Jenže v r. 2003 Bohuslav náhle zemřel, takže „Port Artur“ zůstal nedokončen a z další zpracované látky zbylo torzo - Bohuslavova „Bitva na Ja-lu-ťiang“, moje úvodní pasáže o vypravení 2. Tichooceánské eskadry na Dálný východ…). Nadto v nakladatelstvích nebyl o „Port Artur“ zájem. Konečná. Skutečně pak tři roky zůstalo rozpracované dílo ležet… Jelikož ale jsem o ty stohy papírů, publikací, obrazového materiálu a map tu a tam zavadil pohledem, naklíčilo ve mně a pak rostlo přesvědčení, že přece není možné rozpracované dílo nechat ležet! A začal jsem je znovu procházet, dotvářel jsem kapitoly, doplňoval Bohuslavovy texty, sháněl nové prameny… Až v r. 2009 byl vcelku hotovo. Shodou okolností jsem se tehdy seznámil s Mgr. Jiřím Kovaříkem, jehož předlouhá „napoleonská“ řada knižních titulů je všeobecně známá a vyvolává oprávněný obdiv a vděk čtenářstva zaměřeného na dějiny vojenství. Poslal jsem Jiřímu Kovaříkovi nějaké pasáže vyjmuté z „Port Arturu“, a jelikož jsem těsně předtím dílo nabídl i AKCENTU, on v Třebíči dílo doporučil k vydání... Čtenář, který měl možnost „Port Artur“ číst, nechť sám posoudí, zda tato práce má oprávnění na českém knižním trhu existovat, či nikoliv. Ale co hlavně jsem tu chtěl sdělit: Ač je „Port Artur“ psán se snahou poskytnout českému čtenáři co nejvíce faktů o námořní i pozemní fázi dobývání pevnosti, do knihy se mnoho dalších podrobností nevešlo, a tak nyní využívám úžasné možnosti internetu postupně předkládat množině zájemcům další faktografii, kterou jsem původně, s ohledem na limitovaný rozsah „Port Arturu“ (byť má tři silné díly), musel nechat stranou. A nejen faktografii! Nehodlám z těchto stránek dělat rigorózní a akademickou záležitost, nýbrž se vynasnažím poskytnout čtenáři široký vhled do doby, v níž se rusko-japonská válka vyvíjela – na její ekonomický a technický potenciál, na společenské milieu, politické podkresy apod. Zároveň samozřejmě uvítám spolupráci s nadšenci, kteří jsou ochotni poskytnout na tyto stránky další relevantní, tematicky odpovídající a vhodně zpracovaná pojednání – delší i kratší, o pozemním i námořním vojenství nejen za rusko-japonské války, osobnostech války… Nepochybuji, že mnoho čtenářů bude velmi potěšeno. Děkuji za pozornost a předem i za spolupráci.

Milan Jelínek