RŮZNÁ ŘEČ STATISTIK

SVĚTOZOR, velmi oblíbený český časopis, v r. 1905 napsal:  

Jistý Gaston Dodart dodal do pařížského tisku na konci r. 1905 několik zajímavých čísel o válkách vedených mezi roky 1618 a 1905. Vypočítal, že v tomto období se odehrálo 1.044 pozemních a 122 námořních bitev a 490 obležení pevností a opevněných měst a bylo podepsáno 44 kapitulací. Nejdéle trvala válka mezi Benátčany a Turky v l. 1644 – 1690 (55 let), nejkratší byla válka rakousko-italská v r. 1816 (6 dnů). Nejvíce válek vedly Francie, Rakousko, Velká Británie, Rusko, Prusko a Španělsko. Největšími pozemními bitvami do té doby byly: rusko-japonské střetnutí u mandžuského Mukdenu (Čína) v r. 1905 (624.000 bojujících mužů, z toho 138.000 mužů zabito, zraněno a zajato = 21 %), dále u Sedanu za války německo-francouzské v l. 1870-1871 (322.000 bojujících mužů, ztraceno 122.000 mužů = 38,1 %), za „napoleonské“ bitvy u ruského Borodina v r. 1812 (246.000 mužů, z toho 80.000 ztracených = 32,5 %), dalšími největšími bitvami byla do té doby střetnutí u Waterloo (290.000 mužů, ztraceno 45.000), u Wagramu (290.000 mužů, ztraceno 63.000), u Plevna (163.000 mužů, ztraceno 50.000), u Slavkova (148.000 mužů, ztraceno 46.000) a u Solferina (273.000 mužů, ztraceno 39.000 mužů)…

Z války rusko-japonské vyvodil pak Dodart další zajímavé statistiky, totiž že teprve každá 150. rána z děla byla zásadně účinná (zabíjela a ničila ve velkém), zatímco 149. ran mělo účinky malé, nedostačující až zanedbatelné nebo vůbec žádné, a dále že až asi každý 300. puškový projektil zasáhl cíl tak, že byl zneškodněn nepřátelský voják. Nu, soudobé propočty by byly asi jiné.

Ale Dodartovu statistiku dovodil v téže době „italský odborník Molli“. Ten shromáždil kvantitativní údaje týkající se bitvy svedené v r. 1904, za rusko-japonské války, u Tin-čžou (rus. Kinčou, dn. Jinzhou) – městečka na šíji spojující hlavní část Liao-tungu s poloostrovem Kuan-tung (Žluté moře – východní Čína), na jehož konci ležela proslulá ruská pevnost Port Artur (dn. Lü-ta). Molli konstatoval, že z ruských sil, ostatně menších než síly japonské (2. armáda), se nakonec kvůli zvláštnímu terénu dostalo do boje jen 4.415 vojáků, na které však střílelo na 36.000 Japonců (i proto Rusové prohráli, brzy nato opustili Dalnyj - dn. Dalian - a připravili se vést boje na přístupech k Port Arturu). Podle Molliho zjištění utrpěli Rusové relativně jen malé ztráty: 100 důstojníků a 1.375 vojáků, ale Japonci pozbyli 133 důstojníků a 4.071 mužů. Jak se italskému odborníkovi podařilo zjistit, že Rusové vypálili 736.185 střel z pušek a kulometů a 7.780 projektilů z děl, nelze pochopit, ale předáváme, jak jsme přečetli. Japonci vypálili údajně asi 4 milióny ran z pušek a kulometů a 40.149 ran z děl (3.749 granátů a 36.400 šrapnelů), navíc ještě 6.100 ran z lodí, které podporovaly japonské útoky od západu.

„Jistý americký list“ vyvodil tehdy ještě další statistiky, tentokrát importované z Německa. Uvedl, že německé vojsko v poli týdně spotřebuje 27.300.000 kg chleba, 7.278.000 kg masa, 54.600.000 kg brambor, 912.000 kg soli, 912.000 kg kávy a 600.000 kg cukru. U chleba by to znamenalo bochník o průměru 227 metrů, masa by byl kus dlouhý 55 m a široký 25 m.