MODELY LODÍ VE VYSOKÉM MÝTĚ 2013

Vždycky je mi líto, když na soutěžích lodních modelářů vidím jejich úžasně výtvory na obyčejných bílých ubrusech, protože kdyby ubrusy byly aspoň „mořsky“ modré či azurové, slušely by lodní modelům mnohem víc… Je ovšem třeba uznat, že soutěž je soutěž, nikoliv přehlídka technické krásy s maritimními dekoracemi, a lítost běžného, laického návštěvníka soutěžní výstavy nad její vizuální prostotou jde stranou… Bílé ubrusy a nijaká zdobná stafáž byly i na soutěži lodních modelářů, kterou uspořádal Klub lodních modelářů č. 61 ve Vysokém Mýtě ve spolupráci s městskou radnicí 14. – 16. června 2013, podle „Propozic mistrovství ČR kategorie C s mezinárodní účastí“. Byly tam modely (makety) lodí plachetních, parostrojních, turbínových i motorových…, hrdých i nenápadných námořních zjevů posledních čtyř století, od mohutných bitevních obrněnců přes řadové koráby a dělové čluny po přístavní remorkéry, raritami byly „neuvěřitelné“ modely v lahvích i fyzické vypodobnění hlavní částí vraku TITANICU. Ne, nejsem lodní modelář a nevím, který z vystavených modelů byl rozhodčími oceněn nejvíce, mně se vystavená díla jevila jako nanejvýš skvělá všechna! A kdo nezůstal jen u kochání a domyslel si tvůrčí podstatu vznikání těchto vpravdě artefaktů - tisíce hodině věnovaných stavbě každého toho výtvoru, nutně musel projít aspoň krátkým stavem úžasu nad nejtintěrnějšími dokonalostmi, jakými modely oplývají a nad sumou práce a nekonečnou trpělivostí, jakou bylo třeba na jejich vznik vynaložit. - Vzhledem k tom, že jsem fanda historie válečných lodí v období l. 1860-1918, zaujaly mě nejvíce starý německý obrněnec OLDENBURG (do služby vstoupil v r. 1886), italské monstrum DUILIO (1880) a ADMIRAL UŠAKOV (1895) – obrněnec pobřežní obrany, který skončil u Cušimy v květnu 1905. Nádhera! Ale abych přiblížil váženému čtenáři těchto řádků nikoliv jen jednotlivosti, nýbrž milieu výstavy ve vysokomýtském M-klubu, níže nabízím malý obrázkový exkurs. A povzdech nakonec: Jen kdyby takových výstav bylo víc…!