JIŽANSKÉ UZÁVĚRY

Za americké občanské války (Severu proti Jihu) v l. 1861-1865 neměla ani jedna strana dost vhodných lodí, aby je byť jen dočasně nechala potopit tam, kde bylo třeba zamezit plavebním manévrům nepřítele, a to samozřejmě i na širokých amerických řekách, které – jak známo – byly dějišti významných akcí. Tak např. Jižané se pokoušeli zatarasit ústí řeky Mississippi, a to za použití těžkých řetězů upevněných na plovoucích trámech respektive kládách. Fenomenální seveřanský admirál Farragut však na ně nechal upevnit nálože, které pak tyto uzávěry roztrhaly. Na jiném místě řeky byly zase barikády, a to ve tvaru řekněme vorů, rovněž ze dřeva. Klády byly 9 – 12 m dlouhé a měly průměr 1 – 1,2 m a k sobě je i tentokrát vázaly řetězy. Jenže vory neodolaly tlaku říčního proudu, jejich hráz se rozpadla… Jižané pokus opakovali a konstrukci hráze zpevnili, ale ani tentokrát neměli úspěch a hráz se znovu rozpadla…. Nejhůře skončily zátarasy na řece Alabama. Po tři měsíce je stavělo na 2500 lidí a použilo se na 90 kubických stop dřeva, ale než se podařilo dílo dokončit, zřítilo se a rozpadlo, a proud řeky dokonal své… Jinou obranou vůči průnikům seveřanských lodí po řekách za linie Konfederátů byly lanové uzávěry, kterých Jižané použili v Charlestonu. Do dna před přístavem zatloukli dosti daleko od sebe dva bytelné kůly a mezi nimi napjali pod hladinou silné lano; na ně pak nevěsili lehká, velmi ohebná další lana. Představa byla, že pokud tudy popluje nepřátelská loď, silné lano sjede pod klounovec a kýl, načež se vzadu zapletou slabá lana do lodních vrtulí a případně znehybní kormidlo. Jenže Seveřané tehdy nezaútočili a do uzávěry se nakonec zapletly lodě charlestonských. Mohlo je „potěšit“ jen to, že tentokrát uzávěra skutečně zafungovala.