F

Faden (něm. Faden) = míra rovnající se asi sáhu, tedy přibližně vzdálenost, kterou obsáhnou konečky rozpažených rukou dospělého muže. V německém a rakouském námořnictví byla jednotkou pro měření hloubky (tzv. mořský sáh), pak 100 fadenů = 0,1 námořní míle = 185 m = 6 Fuss, v rakouském 1 Faden = 1 Klafter = 1,896 m. Srovnatelné: angl. fathom = 1,8288 m, franc, brase = 1,6242, rus. sážeň = 2,1336 m…

Ferry-boat (angl.) = loď k převozu železničních vagónů, na krátkou vzdálenost. Ferry-boats se používají už od poloviny 19. století. 

Flota = u nás často používaný, ale nesprávný výraz pro loďstvo jako úhrnnou množinu válečných plavidel válečného námořnictva některé země. Odvozen je od ruského flot či anglického fleet = loďstvo, ač v těchto případech nejsou míněna souhrnná válečná loďstva států, nýbrž hlavní operační skupiny válečných loďstev (např. v Rusku Baltické loďstvo, Černomořské loďstvo…, ve Velké Británii např. Kanálové loďstvo - Channel fleet, Středomořského loďstvo - Mediterranean fleet…).

Flotila (angl. flotilla, podle pův. španělského flota = flotilka) = v námořním vojenství malá taktická skupina lodí různých kategorií, avšak lehkých, která v rámci eskadry operuje samostatně a velí ji kontraadmirál, komodor nebo kapitán. Může být nazývána i oddílem, který však operuje i mimo rámec eskadry, ne však divizí, která sdružuje větší lodě téže kategorie (třídy) – bitevní a křižníky. Flotila je menší než eskadra. Nelze zaměňovat s flotou, což je český, neořesný ekvivalent výrazu úhrnné válečné loďstvo státu. Pro "powashingtonské období", tj. v l. 1922-1945, se u nás vžilo označení flotila pro velkou operační skupinu lodí různých kategorií, tj. různého bojového určení - od např. těžkých křižníků po ponorky, sdružených do jednoho svazku; podle toho je pak flotila větší než eskadra a menší než svaz a loďstvo.) - Britské členění pro r. 1904: Navy = úhrnné loďstvo státu – válečné námořnictvo, Fleet = loďstvo pro určitou oblast (např. Channel Fleet), Squadron = eskadra, část oblastního loďstva nebo menší samostatný útvar (např. Pacific Squadron), Flotilla = flotila, skupina lodí menší než eskadra, Station = oblast, rajón, zpravidla koloniální, k níž náleží malá, avšak často významná operační jednotka (např. China Station).

Fregata = v 19. století menší než řadová loď, větší než korveta - rychlé válečné plachetní plavidlo s jednou až dvěma dělovými palubami, jednotka k překvapivému napadání vzdálených cílů, k eskortám, pro výzvědnou službu a lehký boj, o výtlaku kolem 600 tun. Od padesátých let 19. století byl na některé fregaty instalován zpravidla jeden, později dva parní stroje, od šedesátých let do osmdesátých let 19. století největší pancéřované válečné lodě, na které přešlo označení „pancéřníky“ (angl. ironclads). - Fregata měla tři paluby po celé délce lodi: 1. paluba, vrchní, na níž se soustřeďovala obsluha stěžňoví, jeřáby, rumpály apod., a někdy měla vpředu a vzadu nízké nástavby zvané příďová bouda a záďová bouda, ve kterých stála i děla, v záďové boudě byla kajuta velitele lodi. 2. paluba, dělová, nesla náboční baterie (větší fregaty měly až dvě dělové paluby a počet děl se pak lišil – od 24 do 50). 3. paluba (též mezipalubí), spodní, obsahovala ubytovací prostory, pod ní byly skladištní prostory pro potraviny, vodu, střelivo a lodí výstroj. Nástupcem fregat byl co do plnění taktických úkolů v parním válečném loďstvu pancéřový křižník a velký chráněný křižník. 

Fregatní kapitán = hodnost na úrovni armádní hodnosti podplukovník; zpravidla velel fregatě.

Fregatní poručík = hodnost na úrovni armádní hodnosti major.

Fretáž = při výrobě hlavní děl dosahování tzv. záporného předpětí vůči vnitřní části hlavně (duši) postupným nasazováním několika rozžhavených ocelových prstenců na vnitřní rouru, anebo jejím omotáváním postupně několika vrstvami žhavého hranatého drátu. Smrštěním vychladlých prstenců nebo drátu a roztažením podchlazeného jádra hlavně bylo onoho předpětí dosaženo. Fretované hlavně měly až dvojnásobnou pevnost než hlavně stejné ráže, ale vyrobené klasickým způsobem, např. vykováním z jednoho kusu materiálu.  

Frikční odpor = v námořnictví třecí odpor vznikající na plujícím lodním trupu, hnacích segmentech, kormidle aj. částech lodi pod čárou ponoru, a to působením hladkosti/drsnosti použitého materiálu, obrostem fauny a flóry apod. Stoupání frikčního odporu se v důsledku projevuje snížením rychlosti lodi, větší spotřebou paliva, zkrácením plavebního dosahu, též zvýšenou námahou konstrukce trupu. Nejmenší frikční odpor má trup nové lodi, nový lodní šroub, nová kormidelní peruť… K ošetření lodních části, u nichž je co nejmenší frikční odpor zásadní nutností, používá se k účinných ochranných nátěrů (antifouling), ba některé se leští do maximální hladkosti (např. lodní vrtule).

Fuss (něm. = stopa, střevíc) = stará jednotka délkové míry používaná v německých státech, v Prusku činila její délka 0,3138, v Rakousku-Uhersku v r. 1871 měla délku 0,31608 m.

Fut (rus. = stopa) = stará jednotka délkové míry používaná v Rusku do r. 1918, jejíž délka byla shodná se stopou anglickou, tj. 0,305 m