"CUŠIMA" JIŘÍHO KOVAŘÍKA (1)

S velkým potěšením jsem uvítal zprávu, že významný český autor historických publikací zejména o napoleonské době Mgr. Jiří Kovařík píše knihu „Cušima“ (pracovní název). Totiž jejím vydáním se konečně zaplní černočerná mezera na našem knižním trhu, která circa půlstoletou absencí obšírného a erudovaného vyprávění o jedné z největších námořních bitev vznikla, zároveň kniha výtečně naváže na můj „Port Artur 1904-1905“, v němž jsem podrobně popsal i námořní boje na Žlutém moři mezi ruskou I. Tichooceánskou eskadrou a japonským Spojeným loďstvem.

K oné mezeře: Rozsáhlá, knižní pojednání o bitvě u Cušimy u nás se za více než sto let od této mimořádně tragické a politicky velmi významné události objevila jen dvě (dvě!) – živě a dynamicky podaná práce F. Thiesse „Tragédie u Cušimy“ (vyd. Fr. Borový v Praze v r. 1939) a autentické vyprávění účastníka bitvy, A. S. Novikova-Priboje, „Cušima“ (Naše vojsko, Praha v r. 1954), které přes svoji ideologickou tendenčnost neztrácí zajímavost a dokumentární platnost. Občas se v některém časopise objevila faktograficky více či méně přesně uvedená krátká a povrchní stať, totéž platí o některých českých webech…, ale jinak? Nic. Přitom dramatičnost a následky bitvy u Cušimy jsou srovnatelné s dramatičností největších námořních bitev první i druhé světové války a politické konsekvence události pro 20. století byly dalekosáhlé… Ano, je třeba přijmout skutečně s povděkem, že Jiří Kovařík se odhodlal k literárnímu vylíčení tohoto kolosálního námořního střetnutí, a to nejen kvůli samotnému průběhu bitvy, ale i kvůli jejím mezinárodním důsledkům! Zničení téměř celé II. Tichooceánské eskadry u Cušimy ukončilo naděje Petrohradu na vytvoření ruské námořní převahy na Dálném východě, která by zamezila přísunu japonských posil na bojiště rusko-japonské války v jižním Mandžusku, což by vedlo k oslabení a pak rozhodující porážce japonských armád v oblasti kolem Mukdenu, jejich kapitulaci… Takto byla carská vláda sama nucena jednat o míru, a ten pak přinesl ztrátu pozic Ruska na Dálném východě na dalších čtyřicet let, zatímco hegemonem oblasti se stalo Japonsko. To pak zahájilo politiku rozpínavosti do celé jižní a jihovýchodní Asie a do Pacifiku, což vedlo k třenicím s politickými ambicemi Spojených států a nakonec ke kolosálnímu americko-japonskému válečnému střetnutí v l. 1941–1945.

Osobnost Mgr. Jiřího Kovaříka asi netřeba představovat, ostatně soupis jeho publikací je úctyhodný (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kova%C5%99%C3%ADk_(spisovatel), za delší pozornost stojí i jeho stránka http://napoleon-knihy.blogspot.com/). Proto jsem přijal s povděkem, že téma Cušima zpracovává právě on, s pro něho příznačným použitím sofistikovaných heuristikých metod (čerpá z velkého množství pramenů) a příslovečnou filigránskou pečlivostí a citem pro detaily až titěrnosti, které – když jsme u námořnické tematiky – zdobí i jeho „Trafalgar“, „Korzáry krále Slunce“, „Korzáry francouzské revoluce“… A co víc, Kovařík nepíše brožurky, nýbrž velice sytě obsáhlá pojednání, do nichž zkušeně napěchuje informací tolik, že jeho knihy už mají nejen charakter do podrobna poznávací, ale i - trochu se musím omluvit za to slovo, ale jiné mě nenapadá - edukativní. Ano, tak - lze z nich nabýt myriády cenných informací, u nás téměř neznámých. A tak nepochybuji, že i Kovaříkova „Cušima“ bude vynikající a velké literární dílo, které vzbudí široký zájem českého čtenářstva - laického i expertního -, věnujícího se maritimním dějinám. Dokončena by měla být letos, v r. 2012 ji vydá třebíčský AKCENT. A mimochodem, od Jiřího Kovaříka mám i jeho představu o grafickém provedení přebalu knihy:

 

Tak co říkáte, nestojí zato se i na tuto knihu těšit?