C

Cadre (kádr) = fr. výraz pro kmenový stav vojska - jednotky (zejména důstojnictvo a poddůstojnictvo), které zůstávají ve zbrani za každých okolností, tedy i v nejhlubším míru, a pokud vyvstane potřeba, k tomuto „kádru“ se přidávají záložníci, dobrovolníci apod.

Centrálně-kasematní, centrálně-bateriové lodě (angl. central-battery ships) = válečné pancéřníky realizované od druhé poloviny šedesátých let a v sedmdesátých letech 19. století, na nichž se většina těžkého dělostřelectva lodi nebo celé toto dělostřelectvo koncentrovalo do velké, velmi silnými pancíři chráněné kasematy ve středolodí; typické centrálně-kasematní lodě měly v kasematě malý počet děl (4 – 10), ale nejhrubší ráže. Trup předolodí a zadolodí zůstával nepancéřován či téměř nepancéřován, kromě okolí vodní čáry, kryté pancéřovým pásem, případně velitelského stanoviště. Děla v kasematě centrálně-kasematní lodi se dala používat ve dvou pozicích – (1) k palbě po traverzách - kolmo od trupu, v palebném úhlu do 80°, jak to umožňovaly okraje střílny, (2) na pozdějších lodích se mohla krajní děla baterie přesouvat ke střílnám umožňujícícm palbu i vpřed respektive vzad, a v této poloze tak plnila roli někdejších stíhacích děl (angl. chase guns) či ústupových děl (ang. retreat guns), původně montovaných na přídě a zádě, navíc děla pálící dopředu připravovala klounový útok. Později se do kasemat ustavovala děla nárožní, která mohla pálit střílnou otevřenou přes roh kasematy, od „téměř docela vpřed“ po „trochu vzad“ resp. u zadního od „téměř docela vzad“ po „trochu vpřed“ - tj. úhel mezi lodní osou a osou děla v tzv. axiální palebné pozici činil okolo 15°, palebný úhel děla činil asi 90°. - Koncepce centrálně-kasematních (centrálně-bateriových) lodí brzy převládala nad bateriovými, neboť na jejich ochranu nebylo třeba tolik pancířů, muniční sklepy se rovněž koncentrovaly ve středolodí… Centrálně-kasematní lodě byly zastoupeny ve většině válečných námořnictev; např. v britském Královském námořnictvu byla první centrálně-kasematní jednotkou pancéřová šalupa s dřevěnou konstrukcí RESEARCH (dokonč. v r. 1864), významnou centrálně-kasemtaní řadovou lodí byla ALEXANDRA (1877), poslední do služby uvedenou britskou lodí této kategorie byl SUPERB (1880), stavěný původně pro Turecko; v rakousko-uherském válečném námořnictvu to byly LISA (1871), ERZHERZOG ALBRECHT (1874), CUSTOZA (1975)…, posledním rakouským exemplářem této kategorie byl TEGETTHOFF / MARS (1881).     

Citadela (it. cittadela = městečko) = v pozemním vojenství centrální tvrz obce či hradu (apod.), anebo umístěna stranou, ale spojená s obcí, v námořním konstruktérství od šedesátých let 19. století nejvýznamnějí ochranný soubor pancířů uvnitř válečné lodi. Citadela byla ve středolodí a bylo v ní soustředěno téměř všechno nejdůležitější vybavení – kotle, lodní a kormidlové stroje, hlavní muniční sklady, později centrální velitelské stanoviště. Lodní citadela byla tvořena bočními pancíři, příčnými pancíři a později i pancéřovým stropem, jímž byla (spodní) pancéřová paluba. V citadele nikdy nebyla děla, jak se často mylně uvádí v literatuře, neboť střílny by eliminovaly kompaktnost citadely a později vyžadovanou její naprostou voděvzdornost, jak tomu bylo např. na italských obrněncích typu DUILIO či britském, INFLEXIBLE (1881) – to, co je někdy vydáváno za citadelu nebo její vrchní část „v níž byla děla“, je středolodní, silně pancéřovaná kasemata. Variantou lodní citadely byla lodní reduta (viz Reduta).

Classis (lat.) = loďstvo (antický výraz).

Classiari (lat.) = námořní vojsko (míněn souhr lodních posádek – antický výraz)    

Colombův přístroj = světelné zařízení k dávání signálů v noci. Tvořil je měděný plášť se silnou skleněnou čočkou, olejové světlo se 7 knoty, vnitřní zrcadlo na zadní stěně svítilny a záklopky před čočkou. Signalizování se dělo záblesky, vyvozovanými prací záklopky před čočkou rozsvíceného zařízení. Krátké záblesky měly délku 1 sec, dlouhé 5 sec. 6x krátký záblesk znamenal začátek signalizování, 2x dlouhý záblesk značil konec. Vlastní sdělní se signalizovalo pomocí písmen, vyjádřených různě kombinovanými soustavami krátkých a dlouhých záblesků („teček“ a „čárek“ –  Morseova abeceda). Signalizování někdy provázela jiná světelná znamení, např. ohňová. Kupř. když si lodě sdělovaly změnu směru plavby, zapaloval se zelený oheň (jeden oheň znamenal směr severní, dva ohně směr jižní atd.).

Commander (angl.) = (1) britské a americké funkční označení (nikoliv hodnost) pro velitele (commander in chief = vrchní velitel), (2) v britském loďstvu štábní důstojník na úrovni fregatního kapitána.

Commodore (angl.)u nás komodor = nejstarší velitel (v různé hodnosti) menší skupiny plavidel britského válečného loďstva, pokud mu nevelel admirál. Commodore (komodor) tedy nebyla hodnost, nýbrž funkce. Commodorská vlajka s vyznačením hodnostního stupně commodoa se vztyčovala na hlavním stožáru.

Controller (angl., de facto vrchní hospodář) = od r. 1869 funkce zavedená v britském Královském námořnictvu namísto funkce „Surveyor od the Navy“. „Controller“ měl na starosti hospodářské záležitosti válečného námořnictva, ale také odpovědnost za technický vývoj loďstva - stavbu lodí (přímý ohled nad generálními projekty), vývoj, výrobu a dodávky výzbroje, pohonných systémů apod. Nezabýval se výstrojními záležitostmi. Poradními orgány, avšak se značným vlivem, byly výbory pro stavbu lodí, pro výzbroj, pro ochranu lodí, pro pohonná zařízení apod. V některých obdobích byl „controller“ zároveň Třetím námořním lordem – členem Výboru Admirality (Admiralitní rady).

Corvus (lat., havran) = lehký padací můstek přidržovaný lany na antických lodích, používaný při abordáži – útočnému přeloďování bojovníků z jedné lodi na druhou. Označení se udrželo i v 19. století, avšak v obecnějším smyslu, pro jakýkoliv lehký můstek z lodi na loď nebo z lodí na pevninu.

Coup de main (fr.) = rychlý, zdařilý výpad.

cwt (angl.– centýř) = britská jednotka ku vyjádření hmotnoti mj. dělových hlavní. 1 cwt = 112 liber = 50,8024 kg.

Cyklón = prudká tropická (oceánská i pevninská) bouře, v níž se vítr otáčí okolo horizontálně se ubírajícího svislého středu, tedy se vítr pohybuje v kruhu nebo ve spirálách jako obrovský vzdušný vír, a odtud název cyklón. V Severní Americe, kde pustoší i několikrát ročně Karibskou oblast a Mexický záliv vč. přilehlých pevninských oblastí Spojených států a Mexika, se takovému říká hurikán (hurricane), u jižní a východní Asie je to tajfun a v příslušných oblastech je znám jako bengálský vítr či mauritijský vítr, v Oceánii jde o willy-willy. Přitom vír se na severní polokouli otáčí proti směru pohybu Slunce, na jižní polokouli opačně. Výška činí několik kilometrů, průměr v tropickém pásmu až 200 km, východnějši až 1000 km. Vír rotuje rychlostí 30 – 80 m/sec. Rychlost horozontálního posunu je 5 – 50 km, v severnějších šířkách až 80 km. Provází jej hustý, těžký, přívalový déšť. Přitom v „oku bouře“ o průměru až několika kilometrů je nizoučký tlak, klid a čistá obloha… Cyklón se vyskytuje nejčastěji na podzim, nejméně na konci zimy a na jaře. Jeho zásah na obydlenou pevninu má kastrofické následky, dokonané záplavami. Co se týče námořního působení, zvedá cyklón obrovské spusty vod, a dokáže uchvátit i malé lodě, velké lodě jsou jím donuceny opisovat nepravidelné křivky přibližně v podobě kruhů, při čemž přicházejí o plachtoví, takeláž, málo upevněné nástavby, ba i o lidi, kteří jsou bez pomoci vyzdviženi do temného neznáma a nenávratna. – Blížení či vznik cyklónu má volný průběh, od naprostého klidu a nezvykle průhledného ovzduší s velmi intenzivními barvami nebe při západu a východu přes nastávající dusno a přibývání sytých tmavých mraků, z nichž po několika dnech spouští se stále houstnoucí déšť, zvedá se vítr, obloha neprostupně tmavne, až pak přichází nejdivočejší vichr a od obzoru se blíží smrtící trichtýřovitá spirála…

Cyklóna tropická = hluboká tlaková níže dosti malého rozsahu, vznikající nad oblastmi oceánů v pásech mezi zeměpisnými šířkami asi 5 – 20° na obou polokoulích, která vyvolává cyklón (viz Cyklón). Postupuje na západ a v blízkosti východních břehů kontinentů se stáčí do vyšších šířek a postupně zaniká.

Čepování = při stavbě menších dřevěných lodí způsob spojování desek či planěk obšívky. Jeho principem je úprava dlouhých okrajů těchto desek, která spočívala ve vypracování podlouhlého zaobleného anebo hranatého, rozměrově značně přesně stanoveného výstupku (čepu), který po celé své délce zapadal do rovněž značně přesně vypracovaného žlábku (dlabu) v dlouhém okraji desky výše, a tato zase měla na horním okraji čep, zapadající do dlabu výše… Obšívky takto pořízené se výtečně utěsňovaly (pryskyřicí apod.), ba byly značně pevné, takže odpadala nutnost navýsost pevného žebroví a vůbec kostry lodi, která navíc se většinou stavěla až dovnitř hotové obšívky. Od 11. století se však postup stavby trupu zjednodušil – nejdřív se zhotovila pevná a přesně vypracovaná kostra (tehdy také se objevily první výkresy technologického provedení trupů), a teprve na ni se kladla obšívka, ale už ne čepovaná, nýbrž mnohem technologicky jednodušší a levnější formy - klinkerová (viz Klinkerová konstrukce)  nebo karvelová (viz Karvelová konstrukce). 

Člun (angl. boat, něm. Boot, fr. canot; viz též Boat) = (obecně) malé, otevřené plavidlo, tj. bez paluby, zpravidla s malým ponorem, s pohonem ručním (vesla, lopatkové kolo), plachetním (v mnoha druzích) nebo motorovým (parní stroj, spalovací motor, elektromotor, reaktivní motor) s propulzí vrtulovou, kolesovou či reaktivní. Čluny jsou v zásadě námořní a říční, nebo jejich kombinace, a mnoha druhů – sportovní, rybářské, ke stavebním pracím, záchranné, vojenské a válečné (s výzbrojí) atd. Člun je plavidlo, nikoli loď, třebaže v obecném smyslu a v hovorové řeči je člun jako loď řečen, např. mezi vodáky. V tomto smyslu je třeba pro pojedávané odobí (1800-1905) rozlišovat zejména mezi torpédovkou a torpédovým člunem – torpédovka byla loď krytá palubou, určená k autonomní činnosti na širém moři (I. třídy), nebo u pobřeží (II. a III. třídy), zatímco torpédový člun byl zpravidla parní nebo motorová barkasa, vyzbrojená torpédometem, případně lehkým dělem, nesená na lodi - bitevní, pancéřovém křižníku... a z ní vysílaná do akce, nebo operující u pobřeží.