BOJ LODÍ "BOUVET" A "METEOR"

Toto je ukázka z NÁMOŘNÍHO ŽURNÁLU č. 4 "NĚMCKO-FRANCOUZSKÁ VÁLKA 1870-1871 - UDÁLOSTI NA MOŘI" (viz sekci "NÁMOŘNÍ ŽURNÁLY") a líčí jednu z mála dramatických událostí, které se v námOřní fázi této války udály.

 

BOJ U HAVANY

Jediné významnější námořní střetnutí Prusů a Francouzů ve vzdálených oblastech se odehrálo až v Západní Indii. Stalo se totiž, že v době, kdy začala válka mezi německými státy a Francií, kotvil v Key Westu na Floridě pruský dělový člun METEOR - nevýznamná paroplachtení šroubová lodička se třemi stožáry a tenkým vysokým komínem, jejímž 64 mužů posádky velitel ppor. Knorr. METEOR však 7. listopadu 1870 přeplul do kubánské Havany, právě když tam kotvila francouzská dřevěná šalupa BOUVET, jíž velel por. Franquet (85 mužů). Situace na kotvišti se rázem vyhrotila.

Havana tehdy měla statut neutrálního mezinárodního přístavu. Formálně byla pod španělskou správou, ale jelikož od r. 1868 šla ostrovem tzv. desetiletá válka, vyvolaná domorodými povstalci, byla Havana zčásti v rukou povstaleckých vojáků generála M. Quesady respektive samozvaného „prezidenta“ C. M. Cespedese… Kubánci i Španělé se k posádkám obou lodí nechovali nepřátelsky, nicméně boj oněch válečných lodí na rejdě neutrálního přístavu samozřejmě možný nebyl.

Francouzi se však hodlali s nepřítelem utkat, proto ještě téhož dne večer Franquet vyzval pruskou loď k boji… 8. listopadu po poledni vyplul BOUVET z přístavu, mimo neutrální vody, kde pak čekal na svého protivníka. Knorr se boji nebránil, ale musel svoji loď a posádku připravit, proto využil 24hodinové lhůty k pobytu v přístavu, a teprve 9. listopadu po poledni opustil Havanu také METEOR. Na moře vyplula také stará španělská kolesová korveta HERNAN CORTEZ, jejíž velitel měl dohlédnout, aby se francouzsko-pruský duel odehrál skutečně mimo neutrální vody…

Obě nepřátelské lodě byly dosti rozdílné: METEOR měl tažené dělo ráže 150 mm a dvě tažená děla ráže 120mm, BOUVET nesl dělo ráže 165 mm a čtyři děla ráže 120 mm. Francouzská loď byla robustnější (790 t) a opatřena silnějším strojem (570 iHP), měla i větší rychlost (10 uzlů), a tedy mohla lépe manévrovat. Pruskou loď sice poháněl poměrně silný stroj (320 iHP), nicméně byla o polovinu menší (415 t) a o téměř 2 uzly pomalejší. Ač obě jednotky měly dřevěné trupy, všechny výhody byly na straně vyzbrojenější a rychlejší lodi Francouzů.  

Boj začal ve 14:00 hod., ve vzdálenosti asi dvou námořních mil od havanského přístavu. Započal jej METEOR na distanci něco přes půl míle, a to osmi výstřely. Bez účinku, granáty popadaly do vody před cílem. Franquet si počkal - BOUVET, vzdalující se v ostré bríze od pobřeží k severu 10 uzly, zahájil palbu až ve 14:20 hod., na asi 1,1 míle (0,6 km), ale také bez výsledku. Nato se obě lodě ještě přiblížily a začaly kolem sebe kroužit ve vzdálenostech od 1/4 do 1/2 míle, divoce na sebe pálíc a vzdalujíc se od Havany… Jelikož však vítr loděmi dosti zmítal a tudíž dělostřelci na té či oné straně ani po hodině boje nedosáhli zásahu, rozhodl se Franquet pro útok nanejvýš agresivní – v 15:15 hod., když byl BOUVET asi jen dva kabely (390 m) od pruského dělového člunu, nechal loď stočit k nájezdu přídí a zavelel „plnou parou na ně!“ Jakmile byly lodě blízko sebe, spustily jejich posádky palbu také z pušek a revolverů, ba BOUVET ještě stačil dát boční salvu ze tří děl, ale pak Francouzi zalehli, drže se všeho, co bylo při ruce a čekali na náraz. Také Franquet se přikrčil a křečovitě chytil zábradlí můstku - věděl, co udělal útok přídí 20. července 1866 u jadranského ostrova Vis s rakouským pancéřníkem FERDINAND MAX, když tento sveřepě najel klounem do italského obrněnce RÉ D´ITALIA; ovšem Franquet trnul, „co to udělá teď“, protože jeho BOUVET nebyl osazen klounem a jeho kliprová příď byla toliko dřevěná, s galionem… Mnoho se však nestalo. Pruský METEOR účinek přímého útoku eliminoval tím, že jej kormidelník obratně namanévroval k francouzské lodi pod úhlem asi 45°, takže náraz poznamenal trup pruské lodi jen lehce, došlo i k poškození dvou člunů. Dobrá, loď nebyla poničena, natož aby se potopila s dírou v boku, i tak však vznikla pro Prusy nejednoduchá situace – spadly totiž dva stožáry ze tří, přičemž ten přední hned zmizel v moři, zatímco hlavní stožár zůstal ležet přes pravý bok, čímž znesnadňoval dělostřelcům palbu z kanónů na této straně a samozřejmě činil velké potíže s řízením lodi a udržením její rovnováhy. Také na posledním stožáru bylo plachtoví potrhané a jeho cáry splývaly na palubu a za záď. Dost problémů také způsobila ona poslední salva Francouzů těsně před nárazem, protože těžce poznamenala boky a palubu. METEOR zpomalil…

Okamžitým napravováním poškození své lodi byli Němci tak vytíženi, že si nevšimli, kterak BOUET vytáčí další oblouk a - byť s poškozenou přídí - se už po několika minutách pokouší o nový nájezd. Franqet se totiž domníval, že pruská loď potřebuje už jen dorazit, ostatně její zjev byl skutečně bídný… Na Knorrově dělovém člunu si však na poslední chvíli kdosi na můstku blížícího se Francouze všiml a výkřikem před nájezdem varoval, takže se METEOR uhnul, tentokrát nepoškozen. Navíc obsluha 150mm děla, aniž dostala rozkaz, vypálila na připlouvající BOUVET dobrý granát – a ten rozhodl! Totiž střela vybuchla na francouzské lodi pod jejím dozadu skloněným komínem a vyřadila jí levý kotel, načež zakrátko havaroval i kotel pravý. Ke zděšení Franqueta a jeho posádky BOUVET dramaticky zpomalil, proto velitel rozkázal spustit plachty a vzápětí nechal otočit loď zpátky k Havaně. Bylo to dobré rozhodnutí – bríza[1] pomohla… Na pruském dělovém člunu se zatím posádce konečně podařilo svrhnout padlý hlavní stožár do moře, METEOR zadýmal ze svého vysokého komína, opět nabral rychlost a asi v 15:30 hod. se jal otáčet za nepřítelem. Nastala stíhací jízda a pruský dělový člun vzdálenost mezi ním a šalupou skutečně zkracoval… Jenže po čtvrthodině se plachta, plandající na zadním stožáru do moře, utrhla, spadla za loď a natočila na lodní vrtuli. Z trupu se ozvalo hrozivé skřípění a loď zpomalila. Naštěstí ale se neporouchal stroj, a když několik mužů, kteří okamžitě naskákali do moře, po deseti minutách vrtuli uvolnilo, METEOR se znovu vydal na stíhací plavbu... BOUVET už sice výmluvě dmul plachty a měl dobrou rychlost, ale METEOR se i tak přibližoval, neboť měl převahu strojního výkonu, zatímco na BOUVETU zastavená vrtule loď brzdila… Okolo 16. hod. se zdálo, že člun bude moci zahájit palbu, ba že se mu zdaří BOUVET předstihnout a zamezit mu v úniku na neutrální vodu či dokonce do kubánského přístavu, proto honička pokračovala, přičemž španělská korveta stále plula opodál, připravená zasáhnout… V 16.30 hod. byla zpomalená BOUVET na dostřel, takže na METEORU se připravovali k dalšímu boji, když tu náhle padl výstřel odjinud - a před člunem se zvedl sloup vody. Němci se domnívali, že vypálil BOUVET, ale to varoval HERNAN CORTEZ – BOUVET totiž se dostal do neutrální zóny… Francouzi si oddechli, Němci byli zklamaní, je ovšem pravda, že s nepřítelem by ještě měli práci, neboť artilerie korvety byla v pořádku. Děla tedy už zůstala tichá, nejdramatičtější událost námořní fáze německo-francouzské války skončila nerozhodně a oba soupeři se vrátili na havanskou rejdu. Prusové, ač na horší lodi, zvítězili. BOUVET měl na palubě 10 mrtvých a zraněných, METEOR přivezl 2 mrtvé a těžce zraněného a několik mužů s lehkými ranami.

Německá loď se zatím nemohla vydat na oceán a pokusit se o návrat do Německa – potřebovala opravy, doplnit uhlí… Když se pak před Havanou objevily další francouzské válečné lodě, Knorr nechal svůj METEOR španělskými úřady internovat a s ní a její posádkou zůstal na Kubě až do února r. 1871. Pak se vrátili přes oceán domů… Avšak BOUVET už se do Francie nepodíval – zůstal pod španělskou vlajkou v Karibiku; 17. září 1871 nedaleko Haiti ztroskotal, čímž byla jeho kariéra uzavřena. 

A to bylo z námořních událostí oné války vlastně vše.  


Poznámky:

1] Bríza (fr. a něm. brise, angl. breeze, it. brezza a bava) – pobřežní vítr, vznikajícího cirkulací vzduchu mezi ohřívaným prostorem (ve dne nad pevninou) a chladným prostorem (v dne nad mořem), přičemž směr větru se denně mění v opačném směru (v noci je prostor nad pevninou ochlazen, naopak nad mořem je teplejší). Bríza má rychlosti od vánku (3,5 m/sec) po silný vítr (17 m/sec), když už působí značné naklánění lodí, zvl. plachetních.