03 / 1864-1867 FERDINAD MAXMILIÁN: TRAGÉDIE V MEXIKU

FERDINAD MAXMILIÁN – TRAGICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ V MEXIKU

Tomu, kdo se věnuje historii rakouského respektive rakousko-uherského válečného námořnictva, je osobnost velkovévody Ferdinanda Maxmiliána – bratra císaře Františka Josefa I., známá. Ostatně adm. W. von Tegetthoff, jemuž jsme věnovali dvě publikacve z řady "Námořních žurnálů historických", byl delší čas dobrým přítelem „veselého Maxe“, jak se velkovévodovi na vídeňském dvoře také říkalo; ostatně v mládí byl Max veselý i lehkomyslný skutečně dost. Jako místodržící v l.  1857-1859 v nepokojném Lombardsku-benátsku (se sídlem v Miláně) sice neuspěl, ale jako vrchnímu veliteli rakouského válečného námořnictva se mu poměrně dařilo, ač se nutně musíme ptát, jak podíl viny měl na ubohé připravenosti rakouského válečného námořnictva před r. 1866… Avšak hnán vlastní ctižádostí (neboť se vedle svého bratra cítil „druhořadý“) i ctižádostí své ženy, belgické princezny Charlotty, nechal se přemluvit francouzským císařem Napoleonem III. k přijetí císařské koruny v dalekém, vnitřně rozháraném, hospodářsky slabém a hlavně Maxmiliánovi neznámém Mexiku. A tak v r. 1862 manželský pár s početným doprovodem opustil svůj útulný zámek Miramare nedaleko Terstu a v r. 1864 odplul na fregatě NOVARA za oceán… Velkovévodův sen (a jeho ženy) být vladařem velkého státu však vzal za své! Ferdinand Max jako císař Maxmilián I. Mexický, obklopen nedůvěryhodnými dvořany a ministry zemi nedokázal řídit, nadto v soupeření s prezidentem B. Juárezem, jenž s pomocí vlastní armády, a později podporován USA, usiloval o ustavení Mexické republiky. A když pak Maxmilián ztratil vojenskou podporu Francie, kterou mexická avantýra ekonomicky i politicky přetěžovala, navíc v době, kdy stoupal vliv USA ve Střední Americe a kdy vyvstalo nebezpečí války Francie s Pruskem, byl ambicím konec. Charlotta sice odjela do Evropy vyprosit si pomoc u Napoleona III. a papeže, ale neuspěla a její psychické přepětí se změnilo v šílenství – už svého muže nikdy nespatřila; dožila na zámku Bouchot v Belgii (1927). - V r. 1867 císařské vojsko republikánský nepřítel rozbil do několika malých, izolovaných skupin, a s jednou z nich se Maxmilán držel ve městě Querétaro. Zradou se pak dostal do rukou republikánů... Přes přímluvy řady významných osobností o zachování jeho života byl Maxmilián I. na Juárezův příkaz popraven 19. června 1867. Tato publikace obsahuje sdělení, která v mnohém doplňují knižní práce obsahující i pojednání o Ferdinandu Maxmilánovi, vydaná u nás v poslední době. Autor: Milan Jelínek, Václav Řezníček.