Třída? Typ?

09.06.2013 08:31

Třída? Typ?

(Nad českým škatulkováním válečných lodí.)

Před několika lety proběhla na stránkách ruského odborného tisku s námořní tematikou polemika na téma, co je v případě válečných plavidel lodní třída a co lodní typ. Plně jsme dali zapravdu těm, kteří upozornili, že při přejímání (překládání) anglických a německých námořních termínů do slovanských jazyků bohužel dochází mj. k záměně lodní třídy a lodního typu, což je příznačné i pro literaturu domácí, českou. Proto vznikl tento článek, jako námět polemiky.

Kdo má k dispozici starší českou námořní literaturu (Dvořáček, Vaněček, Grégr...), zjistí, že její autoři o lodních třídách nevedli řeč, a pokud lodě škatulkovali na základě jejich shodných technických a taktických parametrů, psali o typu, neboť třída je prostě něco jiného. Ještě ve „Vládcích oceánů“ (Praha, 1974) píše Grégr zásadně o typech, a ostatně např. polští a ruští autoři píší o lodních typech stále… Ale v devadesátých letech začala řada českých maritimních autorů používat - v souladu se zahraniční literaturou, najmě anglosaskou - pro označování lodních typů „třídování“, což je podle našeho názoru nesprávné.

Co je technický „typ“ v obecném smyslu? Vezměme na pomoc třeba Klimešův „Slovník cizích slov“: „(Typ je) výrobek charakterizovaný hlavními technickými vlastnostmi a provedením, které jsou společné pro všechny výrobky určité skupiny.“ Přeneseně tedy lze vytvořit třeba tuto definici: „Lodní typ je skupina plavidel, která mají shodné nebo velmi podobné konstrukční pojetí, velikost, výtlak, výzbroj, systém pancéřování a strojové vybavení aj. technické a taktické vlastnosti, a jsou si v době dokončení podobě blízké i vizuálně.“ Lodní třídou pak rozumějme kategorii, která sdružuje lodní typy, na základě jejich společného operačního určení podle taktických hodnot (bitevní loď, pancéřový křižník, torpédoborec…).

Proč u nás lodní typ vystřídala lodní třída? Příčinou je - jak už výše zmíněno - rigorózní přejímání výrazu třída z anglického a německého jazyka. Angličtina a němčina skutečně mají pro lodní typ označení třída („class“ respektive „Klasse“). Jenže stejné označení používají Britové respektive Němci pro lodní druh či kategorii, takže např. bitevní křižník (battlecruiser respektive Schlachtkreuzer) je pro ně obecná jednotka spadající také pod „class“ resp. „Klasse“. Tato dvojakost se pak bohužel dostala do i naší literatury, takže v textech, při používání třídy namísto typu, se objeví nežádoucí např. „bitevní křižník třídy GOEBEN patřil do třídy bitevní křižník“. 

Příkladů, jak takto mohou vzniknout texty až zmatené, by bylo hodně, ale jen pro názornost: Považme, že britské hlavní válečné lodě z první poloviny 19. století byly I. až VI. třídy (podle počtu děl), považme také, že bitevní lodě Royal Navy na přelomu 19. a 20. století byly I. a II. třídy, a považme třeba ještě, že křižníky byly rovněž ve třídách (I. – IV. třída) a že i třeba torpédovky se dělily na jednotky I. třídy (oceánské), II. a III. třídy (pro službu při pobřeží nebo jako palubní útočné čluny). Takže pak mohou vzniknout až nepřijatelné kombinace druhu „loď BAMBA třídy BAMBA patřila do třídy torpédovek I. třídy“ nebo třeba „bitevní křižník HARUNA třídy KÓNGÓ patřil do třídy bitevních lodí“. Z tohoto hlediska je používáni logcké výrazu typ výhodnější, správnější a i jednodušší.

No dobře, malý svět české námořní literatury kvůli záměně třídy za typ zajisté nezhavaruje. Ale pro názornost se pokusme o analogii v označování typů v letectví i jiných oborech. Věru pořádně by se rozčílili fandové letadel, kteří by si kdesi přečetli třeba „stíhačka Bell třídy P-39 Aircobra“ nebo „průzkumný letoun „English Electric třídy Canberra PR.Mk 9“. Zděsili by se automobiloví fanoušci, kdyby mělo platit třeba „osobní škodovka třídy Fabie“. Což samozřejmě už je extrém, ale aspoň je zřejmé, kam míříme.

Ing. František Kalina