Q

07.06.2013 22:21

Q-lodě (angl. Q-ships) = britská, francouzská a později i americká válečná plavidla, která se za Velké války, od r. 1915, stala prostředkem boje vůči německým ponorkám, decimujícím spojeneckou obchodní plavbu; ani zavedení konvojů zpočátku nebylo účinné. Ono Q v označení je počáteční písmeno místního názvu irského Queenstownu (nyní Cobh) – přístavu, kde měly britské lodě-pasti zpočátku základnu. – Až do přijetí hlubinných pum do britské lodní munice bylo možné zničit nepřátelský U-boot pouze přímým najetím nebo palbou na její periskop, což se podařilo ojediněle. Jediná možnost bylo nalákat ponorku na hladinu a tam potopit i třeba v běžném dělostřeleckém souboji. Lákadly byly právě obchodní parníky, rybářské čluny, jachty apod., na které byla přimontována děla, načež pod falešnými názvy vypluly jednotlivě na moře, jako „osamocené dopravní lodě“ – snadná a obvyklá kořist německých ponorkářů. Za plavby byly zbraně ukryty nebo zamaskovány, námořníci nosili civilní šaty, ba někdy jeden z nich v přestrojení představoval „manželku pana kapitána“, jiní zase „cestující“… Prvními byly parníky VICTORIA resp. MARGUERITTE, následovalo čtyřicet dalších. Při střetnutí s ponorkou měla posádka i předstírat, že „v panice opouští loď“, přičemž část námořníků se skrývala u zbraní, a jakmile byla ponorka poblíž, padla pažení, děla se otočila, byla vyvěšena britská bojová vlajka - a palba začala. Prvního bojového úspěchu dosáhla 24. července 1915 Q-loď PRINCE CHARLES, bývalý malý kabotážní parník, většina ostatních zdařilých útoků spadá do let 1916 a 1917. Úspěchy Brity povzbudily, takže začali stavět už speciální lodě-pasti – první byla 600tunová HYDERABAD (na vodu v r. 1917) s velmi nízkým „antitorpédovým“ ponorem, 102mm dělem, několika malorážními děly, dvěma torpédomety a čtyřmi hlubinnými pumami, vzápětí následovaly jednotky rovněž speciálního typu FLOWER (všechny měly názvy květin). Také ony nesly kamuflované či skryté zbraně (děla: 2x 102 mm nebo 120 mm a hlubinné pumy), uzpůsobené k rychlému uvedení do bojové pohotovosti… Ale ač Britové zařadili do služby velké množství těchto klamavých lodí, jejich úspěšnost nebyla velká – v asi 150 střetnutích potopily jen 14 německých ponorek (poslední, UC29, 7. června 1917) a poškodily jich asi 60, přičemž tato flotila sama ztratila 27 lodí z cca 200, uvedených do služby . Příčinou byla skutečnost, že Němci právě na jaře 1917 lest rozpoznali, navíc pak začali potápět všechny dopravní lodě spojenců bez výstrahy, neboť měli zdůvodnění ve smyslu „co když nejsou to falešné obchodní parníky“. Vrchní námořní správa po válce vyhodnotila nasazení Q-lodí jako neúspěšné, minová pole vůči ponorkám byla účinnější.

QF (od angl. Quick Firing - rychlopalný) = britské označení děl s vyšší kadencí, zejména děla pro jednotné náboje (střela spojená s nábojnicí), tedy ne děla zvaná ládovaná. QF-děla se však lišila od machine guns – zbraní poloautomatických nebo automatických (jimž se zhruba od poloviny dvacátých let 20. století obecně říkalo kanóny – cannons).

QFC (od angl. Quick Firing Converted - rychlopalný, upravený) = krátkodové britské označení z devadesátých let 19. století pro vaková děla, jejichž komory byly upraveny pro vkládání jednotných nábojů (střela spojená s nábojkou/nábojnicí).

Quarterdeck (angl.) – viz Kvartrdek.