J

14.06.2013 13:49

Jachta (od hol. jacht, angl. yacht) = (1) menší lehká loď s výtlakem 60 až100 t, v dobách plachetních a paroplachetních lodí jednostěžňová, s malým parním strojem, později spalovacím motorem, s luxusním vybavením, pro rekreační nebo sportovně-rekreační účely, (2) větší loď s výtlakem do 4000 t, postavená na státní útraty, původně plachetní, ale i s parním, později spalovacím motorem, sloužící jako osobní dispoziční jednotky nevyšších představitelů státu, námořnictva apod. luxusně zařízené, opatřené salutními děly a nejmodernějšími prostředky navigace, záchrany. Takovými jachtami byly britská královská VICTORIA & ALBERT, německá císařská HOHENZOLLERN, ruská carská ŠTANDARD… - V námořním vojenství se jachty představitelů námořnictva, jako plavidla pronajatá na dobu války, osazovaly lehkými a středními děly (do 120 mm) a používaly se jako lehké průzkumné, hlídkové a spojovací lodě (avisa). Jednou z nejznámějších byla ruská jachta ALMAZ, zařazená do II. Tichooceánské eskadry jako malý křižník, které se jako jedné z mála ruských lodí podařilo koncem května 1905 uniknout z pekla bitvy u Cušimy do Vladivostoku.   

Jane's Fighting Ships (angl.) = námořní ročenky vydávané původně jen knižně (dnes už i v elektronické podobě), v nichž jsou obsaženy základní údaje o všech soudobých válečných lodích celého světa respektive všech zemí. Těmito údaji jsou technicko-taktická data lodí (výtlak, rozměry, výzbroj, pancéřování, pohonný systém, početní stav posádky aj.), a tento datový soubor je doplněn zobrazením siluet, fotografiemi případně schématy interního a externího uspořádání lodí, zejména pancéřování a výzbroje. – Poprvé tuto ročenku vydal John F. T. Jane (známý též jako "Fred T.") v r. 1898 jako „Jane's All the World's Fighting Ships“. Úspěch byl takový, že Jane začal produkovat v dalších edičních řadách vojenské ročenky i jiného druhu, a tyto se vydávají dodnes včetně specializovaných retrospektivních publikací o vojenství. – Původní vydavatel těchto ročenek posléze vytvořil komerční Jane's Information Group, která nyní spadá pod Woodbridge Company.

Jeřáb lodní, derik (angl. crane je velký složitý jeřáb, derrick je jednoduchý, výložníkový jeřáb) = v námořnictví stroj sloužící ke zvedání různých břemen – nákladu, člunů, lodních dílů… Původně byly lodní jeřáby ovládané toliko ručně, přes kladky a s pomocí navijáků, ale v sedmdesátých letech 19. století už se objevovaly velké lodní jeřáby manipulované parním strojem. Na válečných lodích v pojednávaném období (1860-1918) byly nejčastěji používány jeřáby výložníkové, deriky (viz Derik lodní). Pokud stály deriky samostatně (např. na rakousko-uherských lodích typů RADETZKY a VIRIBUS UNITIS), pak byl sloup jeřábu upevněn v mohutné rosetě zapuštěné ve vrchní palubě, avšak výložník byl upevněn stejně jako na stožáru, tady na objímce s čepem, obepínající sloup stožáru, a stejný byl i lanový systém sloužící ku ovládání výložníku a ke zvedání/spouštění břemene. Takové jeřáby stály na jednom i druhém boku ve středolodí. – Některé lodě, např. britské SWIFTSURE a TRIUMPH, německé, rakousko-uherský KAISER KARL VI…, měly boční zvedací stroje na způsob jeřábů skříňových, Fairbairnových, což byly čtyřhranné nebo tubusové, nýtované a uvnitř vyztužené skříně, nahoře převislé a tak vytvářející mohutné rameno, přičemž lanový systém ke zvedání břemene byly uvnitř jeřábového tělesa. Jeřáb byl opět pevně zasazen do rosety ve vrchní palubě nebo palubě nástavby, vybaven patním ložiskem, a otáčel se celý. – Na francouzských predreadnoughtech a na ruském CESAREVIČI byly i jeřáby rámové respektive portálové, pro přenášení velkých lodních člunů; ty se zavěsily podélně pod rámem a jeřáb se s nimi vychýlil přes palubní hranu (nástavby, trupu) nad vodu. – Menší čluny anebo ty, které nebyly v dosahu výložníku, spočívaly na člunových ložích buď pod otočnými rameny jeřábků buď s nevýklopnými obloukovými rameny zvanými davity (viz Davit) a nad vodu se dostaly postupným natočením ramen jeřábů vně lodi, anebo byly pod rameny výklopných jeřábků zvaných barkuny (viz Barkun).

Jícen lodní = jakýkoliv účelový otvor v některé palubě lodi. Jícny vedly dýmovody, větrací roury, schůdky… Jícen nákladový byl velký palubní průnik, jímž se ukládalo zboží do nákladového prostoru; malý jícen byl luka (viz Luka), jícen opatřený schůdky byl palubní průvlak (či průchod), jícen se žebříkem byl rovněž průvlak (či průlez), jícen pro průchod kotevního řetězu palubou byl průvlačnice, jícen pro průchod dýmovodu nebo větrací roury byl též průvlak (nebo průtah), jícen větrací byl světlík…

Jola = malý člun o až 6 veslech, na válečných lodích k záchranným účelům, druhý nejmenší z člunů lodních. Někdy byla jola opatřena malým pomocným stěžněm jednoduchou plachtou.